|
|
Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví
Rašín, Robin ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent) ; Kubeš, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Robin Rašín Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví Shrnutí Roztoky u Křivoklátu 2010 1 Krajina je jedním z klíčových geografických konceptů a geografický výzkum krajiny, resp. jejího využití a změn, má dnes dlouholetou tradici. Vývoj předmětové orientace výzkumu krajinných změn lze obecně rozdělit do dvou fází. (i) V první fázi (do konce 50./60. let 20. století) byl v ústředí zájmu badatelů popis krajiny a její morfologie (struktur) a také tematika hodnocení agroprodukčního potenciálu krajiny, přičemž studium krajiny bylo motivováno zejména obavami o pokrytí poptávky rostoucí populace zemědělskými produkty. (ii) Ve druhé fázi (zhruba od 70. let 20. století), se vědci začínají zabývat akcelerujícími změnami krajiny na celosvětové úrovni, které souvisely s: celkovým nárůstem populace, změnou zemědělských postupů, těžbou přírodních i nerostných surovin atd. Je zřejmá potřeba řešit problémy negativních dopadů společenských aktivit na krajiny různých měřítkových úrovní (včetně úrovně globální). Krajinné změny byly pro svou závažnost a rozsáhlé důsledky zařazeny na seznam čtyř nejvážnějších environmentálních problémů současnosti (Walker, Steffen 1997, Walker 1998). Badatelé zabývající se změnami...
|
|
|
Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví
Rašín, Robin
Předkládaná práce je příkladem výzkumu přeshraničních krajin v oblasti česko-rakouského pohraničí. Zabývá se historicko-geografickou analýzou vývoje makro- i mikrostruktury krajiny s dvěma hlavními cíli. Prvním byla snaha o nalezení společných/odlišných rysů ve formování pohraniční krajiny Česka a Rakouska v době bipolárně rozdělené Evropy. Druhým cílem práce byla snaha o podchycení stabilních prvků v mikrostruktuře krajiny. Navržený postup identifikace vybraných stabilních prvků v krajině by mohl být využit jako základ pro humanisticky orientovaný výzkum krajiny. K nalezení odpovědí na výzkumné otázky byly použity statistické prameny a také mapové podklady a ortofota. Vstupní data byla analyzována a vyhodnocena pomocí již známých ukazatelů, ale byly vyvinuty i nové ukazatele a postupy hodnocení krajiny. Výsledky ukazují, že na úrovni makrostruktury byl vývoj krajiny v českém i rakouském pohraničí velmi podobný - např. struktura využití půdního fondu, její změny. Zcela odlišné výsledky nám poskytuje studium mikrostruktury krajiny - např. změny velikostní struktury orných ploch. Práce ukázala jasnou potřebu detailního studia krajiny, které dokáže lépe postihnout vývojové odlišnosti a strukturální "viditelné" změny v krajině. Ukázalo se také, že studium stabilních prvků krajiny se může stát vhodnou...
|
|
| |
|
|
Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví
Rašín, Robin
Předkládaná práce je příkladem výzkumu přeshraničních krajin v oblasti česko-rakouského pohraničí. Zabývá se historicko-geografickou analýzou vývoje makro- i mikrostruktury krajiny s dvěma hlavními cíli. Prvním byla snaha o nalezení společných/odlišných rysů ve formování pohraniční krajiny Česka a Rakouska v době bipolárně rozdělené Evropy. Druhým cílem práce byla snaha o podchycení stabilních prvků v mikrostruktuře krajiny. Navržený postup identifikace vybraných stabilních prvků v krajině by mohl být využit jako základ pro humanisticky orientovaný výzkum krajiny. K nalezení odpovědí na výzkumné otázky byly použity statistické prameny a také mapové podklady a ortofota. Vstupní data byla analyzována a vyhodnocena pomocí již známých ukazatelů, ale byly vyvinuty i nové ukazatele a postupy hodnocení krajiny. Výsledky ukazují, že na úrovni makrostruktury byl vývoj krajiny v českém i rakouském pohraničí velmi podobný - např. struktura využití půdního fondu, její změny. Zcela odlišné výsledky nám poskytuje studium mikrostruktury krajiny - např. změny velikostní struktury orných ploch. Práce ukázala jasnou potřebu detailního studia krajiny, které dokáže lépe postihnout vývojové odlišnosti a strukturální "viditelné" změny v krajině. Ukázalo se také, že studium stabilních prvků krajiny se může stát vhodnou...
|
|
|
Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví
Rašín, Robin ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent) ; Kubeš, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Robin Rašín Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví Shrnutí Roztoky u Křivoklátu 2010 1 Krajina je jedním z klíčových geografických konceptů a geografický výzkum krajiny, resp. jejího využití a změn, má dnes dlouholetou tradici. Vývoj předmětové orientace výzkumu krajinných změn lze obecně rozdělit do dvou fází. (i) V první fázi (do konce 50./60. let 20. století) byl v ústředí zájmu badatelů popis krajiny a její morfologie (struktur) a také tematika hodnocení agroprodukčního potenciálu krajiny, přičemž studium krajiny bylo motivováno zejména obavami o pokrytí poptávky rostoucí populace zemědělskými produkty. (ii) Ve druhé fázi (zhruba od 70. let 20. století), se vědci začínají zabývat akcelerujícími změnami krajiny na celosvětové úrovni, které souvisely s: celkovým nárůstem populace, změnou zemědělských postupů, těžbou přírodních i nerostných surovin atd. Je zřejmá potřeba řešit problémy negativních dopadů společenských aktivit na krajiny různých měřítkových úrovní (včetně úrovně globální). Krajinné změny byly pro svou závažnost a rozsáhlé důsledky zařazeny na seznam čtyř nejvážnějších environmentálních problémů současnosti (Walker, Steffen 1997, Walker 1998). Badatelé zabývající se změnami...
|
host ::
RSS.